ŠÍleně spokojený nedospělí.

7. září 2012 v 20:34 | M.*^^ |  O mě, pro mě,za mě
Ano, už jsem na střední škole. To neznamená to, že jsem dospělá!
Ano, stýská se mi po základce. Slzy z člověka nedělají dítě!
Ano, změnila jsem se. Ale jsem to pořád já!
Ano, mám opravdové přátele. Na nic si před nimi nehraju!
A ano, dospěla jsem. Což neznamená, že se můj život změnil.

Možná vám přijde příšerné, že tohle tvrdí čerstvá prvačka a bezejmenná patnáctka. Přitom jak směšně to celý vyzní. Dospěla jsem. Fíha. Ne, nepřipadám si dospělá tak, jak tohle slovo zní. Nepřipadám si chytrá, rozumná a nedělám to, co bych měla. Přesto jsem dospěla. A můžu to říct s klidným svědomím. Dospělost pro mě není určitá vyzrálost ve smyslu, jaký si představuje většina náctiletých děcek, mezi které se hrdě řadím. K dospělosti, kterou jsme asi všichni tak do těch šesti let vnímali, jako určitou neomylnost rodičů mám asi tak daleko, jako k tomu stát se baletkou :D .
Myslíte si, že dospělost znamená cigára, chlast a sex? Občanka? Dovršení 18? Prosimvás! Teď se zamyslete. Dospělí jsou jen kvůli jejich věku takto označováni? Ne. Dokáží se postarat o sebe i o nás. Rodiče. Dospělost se nedá nahnat líčením, chlastem a silnýma řečma.

Opustila jsem základku. První den na střední úspěšně obrečela a odpoutala se od učitelů, kteří nás vodili za ručičky. Jsem hrdá na svou základku. Jsem hrdá na učitele, možná proto jsem taková, jaká jsem. Jsem hrd na prostředí, ve kterém žiju. Jsem to prostě já. Se vším všudy okolo mě. Odešla jsem a BUM! Stydlivost ve větší míře odpadla. Dokážu říct svůj názor a mám určité představy o budoucnosti. Utužilo se moje přátelství se spoustou lidí. A já jsem za to strašně ráda. Originalita, vždycky mnou prosazovaná věc. Teprve teď jsem jí přišla na kloub. Jsem relativně šťastná. Všechno je přece jen relativní nebo ne? :)
Nakonec stále jsem šílená, praštěná a naprosto nepochopitelná. To patří k věku ne? Můžu říct "JSEM SE SEBOU SPOKOJENÁ! " No můžete to říct taky? Ne?! Tak kdo je víc? :D Jsem stále dítě. Doufám ,že budu co nejdéle. Není důvod chvátat. Dospělost přijde. Vždycky. Bohužel. Nebo bohudík? Né, nechci dospět.

Vidíte to? Pořád jako malá :D

M.-.-
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kirma-lee kirma-lee | Web | 7. září 2012 v 21:00 | Reagovat

K tomu nejde říct nic jiného než-vyjádřila jsi to naprosto bravurně. Dospělost neni o sexu, chlastu a podobně. Ale to bych se opakovala po tobě :D Nádhera.

2 René René | Web | 8. září 2012 v 16:21 | Reagovat

Díky za info.

3 bloggin bloggin | Web | 27. září 2012 v 20:39 | Reagovat

[1]: děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama