Den šestý

16. července 2012 v 21:17 | M.*^^

Den šestý - Pět lidí, kteří pro tebe hodně znamenají (bez jakéhokoli pořadí).

Nebudu vás zatěžovat jmény těch úžasně příšerných lidí,které znám. A jelikož se snažím zůstat alespoň v dočasné anonymitě je mi celkem líto,že se nemůžu pochlubit tím,jak dokážu pochlebovat těm,o kterých se zmíním :D Takže se pokusím o nemožné. Popíšu pět lidí,tak aby ne nepoznali i kdyby náhodou na můj blog zabrousili. Držte palce,začínáme :)

  1. Jo měla bych začít rodinou nebo ne? Každopádně je to bez pořadí a je skoro rodina. Začnu svojí praštěnou kámoškou,kterou bezpodmínečně miluju :D Můžu jí říct cokoliv a vždycky uslyším to co nechci,ale většinou je to objektivní pohled na věc. Štve mě jak je úplně jiná než já. Nadávat jí můžu jenom já. A to je fakt. My dvě si prostě říkáme všelijak. Lidi říkají "A to jste kámošky když si takhle (tohle) říkáte? " Jasně! Nejlepší! Jing a Jang. Mám jí ráda.
  2. I když už se spolu asi 4 roky pořádně nebavíme,přesto pro mě tenhle kluk moc znamená. Nechodili jsme spolu. Byli jsme jen hodně dobrý kámoši. Jsem strašně ráda,že jsem ho mohla poznat. Je to jeden z těch nejdůležitějších lidí v mém životě. Známe se asi 12 let. Pamatuju si všechny naše zážitky ze hřiště. Miluju ho (svým způsobem :D ) . A i když se spolu nebavíme,pokaždé když se naše oči střetnou dokážeme si toho říct mnohem víc. A je jedinej člověk,kterého úsměv mi vykouzlí úsměv na tváři a dálku,beze slov. On ví kdy to potřebuju. Mám ho strašně moc ráda. Nejvíc ze všech.
  3. Další slečna pro mě znamená taky hodně. Mám jí moc ráda. To je holka se kterou jsme téměř stejný. Znám jí docela dlouho a prostě si rozumíme. Máme podobný humor a prostě styl. A co ještě napsat? Rozumíme si i beze slov :) . Skvělý ne?
  4. Mami? Je řada na tobě. Netuší proč tě sem vlastně píšu. No nevadí. Jsi pro mě důležitá jako je každá máma pro své dítě. A co je hlavní? Dala jsi mi život. Tak ti děkuju moc. Méně děkuji za praštěnou rodinu do které jsi mě porodila :D Néé.. Vždyť mě znáš. Mám tě ráda.. A proto tě sem píšu.
  5. Stařečkové. Díky že vás mám. Asi jste moji nejmilejší prarodiče. Taky už jiný nemám. Ty moje věčný vtípky. Za ně vždycky dostanu na ústa. Ano jste občasně vtipný,máte o mě přehnaný strach a proto vás nesnáším :D Jste pro mě důležití,proto jste tady,i když se to nikdy nedozvíte. Doufám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama